Svet-Stranek.cz
Vikantice/Weigelsdorf

Popis katastru obce Vikantice:

Popis katastru obce Vikantice

Stav k roku 1951: Obec Vikantice se svými osadami hraničí se Starým Městem,Velkým a Malým Vrbnem, Brannou, Novými Losinami, Jindřichovem, Habarticemi a Chrasticemi. Rozloha katastru činí 18 km2.


Půda dle rozdělení:

Orná půda 461 ha

Louky 260 ha

Pastviny 400 ha

Zahrady 3 ha

Les 534 ha

Neplodná a zastavěná půda 140 ha


Uvedený stav trval až do odtržení části katastru pro nově utvořenou obec Jindřichov, ke které připadla část obce, takzvaná kolonie.


Severozápadně od Vikantic, vzdálenost asi 400 m na silniciku Starému Městu, se zachovává zbytek listnatého pralesa o výměře asi ½ ha.V samotných Vikanticích pramení u čísla 60 potok Plečský, který napájen hojnými podzemními prameny zesílí v dosti silný potok, zvláště po spojení při čísle 44 s potokem tekoucím do osady Šléglova. Zmíněný šléglovský potok pramení téměř při nejvýše položeném stavení ve Šléglově.

Též v osadě Kronfelzov pramení potok, který vtéká do říčky Branné. Vodě tohoto potoka německé obyvatelstvo přisuzovalo léčivou vlastnost vody jesenické. Osada zvaná kolonie leží na říčce Branné 480 m nadmořem, zatímco osada Kronfelzov as 750 m nad mořem.

V dávnějších časech byl velký rybník, jehož hráze dosud jsou znatelny na potoku Plečském, téměř na rozhraní naší obce s Habarticemi, tj. v části obce zvané Zaječí. Okolní  lesy se dosud nazývají Rybničními. Dva menší rybníky byly zrušeny před druhou světovou válkou po zrušení vodního mlýna jemuž vlastně sloužily. Studená voda místních potoků nepřipouští mimo pstruhů žádnou jinou vodní zvířenu.


Rostliny


Ovocné stromy pro velkou nadmořskou výšku se zde pěstují jen po skrovnu. Třešně jen plané neboť šlechtěné bývají pravidelnými ročními mrazy zničeny. Z jablek se zde pěstují jen pozdní druhy, švestky zde jen málokdy dozrají. Jest zajímavé, že původní obyvatelstvo ač německé vysazovalo velké množství lip z nichž některé jsou úctyhodného stáří. V zahradách málokde scházel keř jalovec, vypěstovaný do stromků. Z ostatních rostlin nejvíce pěstovali rybíz, angrešt a jahody a též nescházel v žádné zahradě keř laskavec.  Živé ploty tvořil velmi často pámelník. Potoky vroubí olše, vrby, topoly, které tvoří též někde silniční stromořadí. Mnohde vroubí silnice i jiná místa též jeřáby sladké i divoké.  Ještě je nutno zmínit se o velkém množství lískových keřů, bezu černém a šeříku.

 

Zvěř


V lesích je hojně vysoké zvěře a ojediněle zabloudí i černá. Zajíci a ostatní drobná zvěř je hojně ničena strojním kosením luk. Dále zde žije ježek a ojediněle i jezevec. Ze škodné zvěře vyskytují se lišky, kuny, tchoři a lasičky. V blízkém okolí byla zřízena liščí farma pro chov stříbrných lišek, která se však během druhé světové války rozpadla.

 

Těžba tuhy a rudy


V těsné blízkosti obce Vikantice je jižně osada Rudkov (německy Erzberg) v území obce Habartic. Pod ní vedly štoly z území obce Vikantice a dolovala se tu železná ruda i tuha a tavila se v primitivních pecích až do vzniku továren. Též v samotných Vikanticích se dolovalo železo (ruda) ve štole dlouhé skoro 3 km. Vchod do těchto dolů byl na nynějším čísle 104.

Štola tuhová táhnoucí se po levém boku potoka byla též tehdy opuštěna pro nízkou vrstvu tuhy 70 cm. Toto poslední píši dle vyprávění pamětníka, starého horníka Němce. Tuha se dolovala na více místech primitivně do vzniku ústředního dolu v Branné. Památky na toto dolování jsou četné prohlubně a vyvážky zemin.

Tuha a železná ruda se tu dolovala ještě před 70 ti lety. Na poli přilehlém k č. 104 dodnes znát propadlina po sesutí štoly.

Vyprávějí němečtí obyvatelé, že při kopání v budově nač... se jistý hospodář propadl do bývalé štoly odkud nebylo už pomoci.